21. 1.
  Na snídani jedeme kousek od nás co bydlíme a dáváme si vydatnou snídani. Kávu, shake, lassi, mají i koláčky našich chutí, Honza si dal burger a fresh juice. Na Pepu čekáme už vykoupaní v moři v chýši jménem Third eye a popíjíme ledového Kingfishera. Pepa konečně přijíždí. Údajně nějaká technická závada J. Obsluha palmového bárku je v klidu a za chvíli nám balí jointa na ochutnávku. Znovu se koupeme a jedeme na Baga na pozdní oběd. Honza si dal vařené kraby, čtyři hovada za 100Rp, Pepu nalákala Bombajská kachna (50Rp), což byla ryba a já si dal grilované sardinky (35Rp). Jen jsme vyjeli od restaurace, tak jsem rychlým manévrem odbočil ze silnice a lidi nelidi, jsem komplet oběd i se salátem ze sebe vyhodil. Byla to rychlovka. Sedl jsem na stroj a honem dohnat kluky. Dojeli jsme až k portugalské pevnosti u moře, kterou jsme nenašli včera. Byla to paráda. Výhled na moře, záliv a džungli. Po skalách a v trávě jsme chodili opravdu opatrně, protože had mohl být kdekoliv. Určitě se sem ještě podíváme. Po cestě zpět se Pepovi uvolnil kryt řetězu a nemohl pořádně jet . V servisu u silnice mu to za 30Rp opravili, teda hned potom, co si museli někde vypůjčit nářadí. Servis jako zvon. Mezi tím prošel kolem nás slon, kterého jsme potom ještě předjížděli. Poprvé jsem na silnici předjížděl větší zvíře než krávu nebo bůvola, což je běžná věc. Honzovi není dobře a po změření teploty má 38. 1°C. Je mu zima, bere si léky a uléhá do postele. Snad bude v pořádku. Na večeři jdeme sami s Pepou. Ani nemáme hlad, tak si dáváme jen ovocný salát. Honzovi je ještě hůř než před tím. Bere si další léky a potí se v košili ve spacáku. Vzhledem k tomu jaké je tady teplo, tak je mu asi pěkně zle. S Pepou jdeme ještě na drink ke Třetímu oku, což máme co by kamenem dohodil směrem k moři. Gin s tonikem byla ta správná kombinace. Vzali jsme si i špeka na oplátku a aby ochutnali naše. Jen co jsme si sedli, tak kluci indický ubalili taky jednoho. Jednomu z nic se říká Šiva a jména dalších jsou nezapamatovatelná. Po chvíli balí dalšího a jede se dál. Sedí tady jen jejich partička u velikého stolu a my. Je s nimi i asi čtyřicetiletá běloška, která si k nám přisedla, hulíme a povídáme si. Je ze Skotska a žije tady se Šivou, se kterým mají tenhle bárek. Mít hospůdku na pláži v Indii je asi pohoda. Rozhodně vypadá spokojeně. Ubalili dalšího, asi třípapírkové dělo a hulí se vesele dál. Dáváme si ještě drink a je to celkem rychta. Sedá si k nám další kluk z té jejich party a hádejte co dělá? Správně, balí jointa. Je z Kašmíru, tátu má prý Brazilce (vypadá na to) a když prý tohle jeho hulí, tak letí zpátky domů, kde je moc hezky. Rád mu věřím. Je to chuťově, vůní i sílou naprostá bomba! Jen doufám, že se ráno neprobudíme v Kašmíru ve Šrínagaru. Při plácání nepamatuji si jakých hovadin, někdo znás řekl: "Tož já su. ", odpověď byla "Tož ja su též. ". Tím vzniklo krásné jméno Tošjasu Též nebo ženská verze Tošja Sutež(-ová). Asi takhle jsme vypadali. Ještě že to máme domů asi 40 kroků a nemusíme jít bosí na noční tramvaj!
  Honzovi je stále mizerně. Teplota neklesá, smrká a bolí ho záda. Jinak říká, že je celkem v pohodě. Moc mu to nevěříme. V pohodě není zcela jasně Pepa, protože je zlomený v pase na zápraží a v dávivých skřecích něco vypráví palmě. Asi se maličko přehulil chlapec. Zítra večer hrají v Oku na kytary a bubínky a prý musíme určitě přijít. Prý vyzkoušíme i hulení z čilumu. Příslibu, že je to ještě lepší, bohužel věříme.
předchozí33další
 1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43