|
|
| 4.1.
| | Vzbudili jsme se v 11hod, hodinu před Check outem. Já posnídal Imodium, kluci kořalku. Taky bych si dal. Vydali jsme se k Agra Fort (300Rp resp. 5USD +50Rp). Pevnost je mnohem hezčí než v Delhi. Dá se všelijak prolézat, je tam výhled na řeku Jamunu a asi kilometr odtud lze vytušit Taj Mahal. Pro smog není vidět. Když jsme to celé prošli a nevěděli co by, tak jsme sušenkami krmili partičku opic a pozorovali je do chvíle, než nám sušenky došli a jedna z nich skočila na Pepu dožadujíc se dalšího přídělu. Na oběd jsme jeli na koňském povozu (50Rp) v rámci změny a také podpory místního ne-životního prostředí. A hurá na Taj Mahal. Po nezbytných frontách a kontrolách, kdy nám zabavili kde co včetně mp3 přehrávače Honzovi, CD přehrávač, nůž a cigára Josefovi až po mandarinku a žvýkačky mě, jsme uvnitř. Museli si to uschovat v úschovně. Vstupné je 750Rp (jsou v něm zahrnuty i ostatní památky v Agře, takže se vyplatí nejdřív koupit vstupenku do Taj Mahalu a potom vyrazit na ostatní památky.
| | Taj Mahal je paráda, těžko se popisující. Stavba začala v roce 1632 a císař Šáhdžahán ho nechal vybudoval jako hrobku pro svojí nejoblíbenější manželku. , která zemřela po porodu. Stavělo ho 20000 lidí 21 let. Za řekou chtěl císař postavit stejnou stavbu pro sebe z tmavého mramoru. Nestihl to, protože ho jeho syn, který se dostal k moci, uvěznil do pevnosti vedle Taj Mahalu, kde také zemřel. Kopule sahá do výše 55m a mramorové stěny jsou vykládány drahými kameny. To se musí vidět. Všude jsou fotící se Indové (mají vstup 20Rp), ale nikdo si nás nevšímá. Viděli jsme ho jak při sluníčku, tak po setmění. Rozhodně stojí za to vidět, jak s měnícím se světlem mění i on barvu od bílé po růžovou, šedivou a až je vidět jen silueta. Loučilo se těžko, ale v 19. 45 nám jede vlak do Varanasí. V úschovně to mají šikovně vymyšlené. Při žádosti o vydání vaší věci jste tázáni kolik dáte za vrácení. Je to hnusný vydírání na kterém si namažou kapsy všichni včetně těch vojáků co vám to zabavili. Co by se tam dalo provést s mp3 nevím. Nůž je jasný, ale z drobností by jim tolik nekáplo. Kluci dali 10Rp a šlo se. V hotelu chtěli samozřejmě za schování batohů bakšiš, ale s tím se počítá. Na nádraží Raja-Ki-Mandi jsme sice byli včas, ale k našemu překvapení má vlak 6hod zpoždění. Noc asi překlepeme v čekárně. Teda, aby bylo jasno. Větší místnost s nádražními záchody, stěny poplivané červenými lívanci od betelu a pár myší. Do toho průvan a zima. Zajímavé je, že jejich spicey sušenky nežere ani sympatická šedivá myška, které jsme chtěli dát něco na přilepšenou.
| | předchozí | 16 | další
|
| 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
|
|
